Perná noc? Noc byla opravdu brutální. Nejdřív jsem se kolem třetí hodiny ráno vzbudil, žaludek jak na vodě, bylo mi blbě. Tak jsem šel na záchod - průjem. Když jsem odešel, tak jsem si lehl, ale žaludek opět zlobil. Tak jsem šel znovu na záchod, tentokrát jsem blil. Když jsem se vyblil, tak jsem šel opět do postele. Už jsem neusnul, máma se mě ptala, jestli nechci zůstat doma, ale odmítl jsem, musel jsem mýmu družstvu na Dětskej Den donést vlajky, jinak bych na to kácel.
Doma jsem měl ještě opět běhavku, dohromady to za den dělá 3x běhavka, 2x blití. Asi na mě něco leze a budu příští týden doma.
Doma jsem měl ještě opět běhavku, dohromady to za den dělá 3x běhavka, 2x blití. Asi na mě něco leze a budu příští týden doma.
Dětský den ušel. Chodili jsme po stanovištích a plnili úkoly. Nejlepší byly jako vždy vzduchovky. Ale velitel skupiny - Franta, ten si uměl vydobít respekt u těch malých dětí. Zde vám přináším bez cenzury jeho "výchovu" a jeho pokřiky na malé děti:
"Táhni nebo ti rozkopu rypák!"
"Zmrdi, dopředu, abych vás neztratil! Pohyb, nebo vás nakopu do prdele!"
"Ty drž hubu, nebo přes ni dostaneš!"
"Kurva, když vás nevychová vaše matka, tak vás vychovám já!"
"Proč vás furt mlátím? Protože neposloucháte, zmrdi malí."
"Parchanti, pohyb!"
"Dělejte kreténi, nebo vás už fakt nakopu do prdele!"
"Kryštofe! Vezmeš Aničce bágl! - Proč? - Protože jsem ti to řekl!"
"Budeš mít blbý kecy vole? Dej si pozor, abys jednu neschytal."
"Kurva, necourejte se! Pohyb hajzlové!"
"Táhni nebo ti rozkopu rypák!"
"Zmrdi, dopředu, abych vás neztratil! Pohyb, nebo vás nakopu do prdele!"
"Ty drž hubu, nebo přes ni dostaneš!"
"Kurva, když vás nevychová vaše matka, tak vás vychovám já!"
"Proč vás furt mlátím? Protože neposloucháte, zmrdi malí."
"Parchanti, pohyb!"
"Dělejte kreténi, nebo vás už fakt nakopu do prdele!"
"Kryštofe! Vezmeš Aničce bágl! - Proč? - Protože jsem ti to řekl!"
"Budeš mít blbý kecy vole? Dej si pozor, abys jednu neschytal."
"Kurva, necourejte se! Pohyb hajzlové!"
Ano, svérázná výchova a respekt, ale poslouchali. To jste měli vidět, jak se ho báli . Řeknete si - chudáci! Ale opravdu ne, kdyby jste viděli, co to bylo za materiál, tak by jste toto uplatňovali taky. Oni to nebyli žádný zlatíčka, ale jedni z nejhorších malých děcek, co jsou na škole. Ale ta výchova se mi líbila, jak na ně furt řval, tomu jsem se musel tlemit. Ale pak se mi svěřil, že ho už bolejí hlasivky a bolí ruka. No jo, tak nakopal pár zadků a rozdal pár výchovných pohlavků, to bylo nutné. Jinak jsme skončili asi v 10:30, poměrně brzy, asi díky tomu, že se ty malý děcka necouraly a byly hezky poslušný. Po 10:30 jsme si tak mohli dělat co jsme chtěli, já jsem si lehl na lavičku, sluchátka do uší a opaloval se, poté jsem chodil a koukal, jak ostatní hrajou fotbal a přehazovanou, na konci jsem si sedl do stínu, šly už na mě mdloby a bylo mi blbě, naštěstí jsem to vydržel. Dětský den ušel, čekal jsem větší pakárnu.