close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"We Boil At Diferrent Temperature" \/ "O svobodu se neprosí, ale bojuje"

Praha

27. února 2008 v 22:11 | JP |  Zajímavosti
Tak dnes jsme byli v Praze.
Ráno jsem vstal asi ve 3:00, ale pak ještě usnul, nějak na Občanský Judo (3:45), no, probral jsem se, nasnídal, napil, oblíknul a šel ven. Jeli jsme asi tak 15 minut na Deštnou, ale cesta byla teda hnusná, tak silnou a neprůhlednou mlhu jsem už dlouho neviděl.
Tak tedy, přijeli jsme na Deštnou, tak jsem čekal, najednou přijely dva autobusy...paní učitelka zrovna přišla. No, ale oba nějak odjeli! (LOL). Takže byly nervy, jestli to náhodou nebyl náš autobus. No, naštěstí nebyl, náš přijel asi za 5 minut. Tak jsme nastoupili a jeli...
Někde v 8 hodin ráno jsme byli v Praze, nejdříve jsme šli z Florence, šli jsme kolem nějakého Obecního Domu (nebo nějak tak). Tak jsme přišli na Ďáblovu Bibli, byla docela drsná, taková velká knížka...metr krát metr (otevřená), metr krát půl metru (zavřená). Jsem si stihl zapamatovat to, že když ji někde ve středověku vyhazovali z okna, tak někoho tou knihou sejmuli a zabili (LOL). Tak ta kniha má asi 75 Kg, že jo.
Poté jsme šli do Klementina, do Zrcadlové Síně, pak do Národní Knihovny a pak na takovou věž klementina, tam byla sranda, celkem vysoko a foukal vítr.
Když jsme odešli z Klementina, tak jsme šli do Národního Muzea, na "Stopy Lidí", to bylo ale dobrý, to vám povím. Třeba tam byl takovej sál s dveřmi s cedulkou "Patologie", tam byl normálně stůl a na něj zezhora projektor promítal pitvu, no teda, celkem drsný. Také mě celkem zarazilo staré amputační zařízení, ježiši, taková pilka, to fakt člověka zamrazilo. No jako řezat nohu pilkou a bez umrtvení, to je trochu Hard Core. Nebo mě třeba zaujmul vojenský sál, tam bylo nějaký dělo, uniformy, taková tříkolka pro invalidy ("kriplkára"), byl tam dokonce i stan a v něm nějaké mapy a tak. V rozích byly reproduktory, které přehrávaly zvuky střelby, výbuchů atd. Prostě dobrý.
Když jsme opustili Národní Muzeum, tak jsme se šli najíst do MC Donaldu a pak jsme jeli autobusem domů. Jedna důchodkyně mě velice pobavila, nebylo místo, tak si sedla vedle mě a najednou nahlas řekla "To jsou ale světla!" (viděla město, logicky pár světýlek) a já si v duchu řekl: "Wooow, světla, tak to je drsnýý!" Pak jsme dojeli do Deštného, tady mě vyzvednul táta, a jeli jsme domů.
No: nohy mě bolej ještě teď, ale stálo to za to!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama