close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"We Boil At Diferrent Temperature" \/ "O svobodu se neprosí, ale bojuje"

Hamburský Horor - Pohádka na dobrou noc

10. září 2007 v 21:47 | JP
(Čas : 2.sv válka)
(Kniha : Děsivé Dějiny : Druhá Světová Válka)
Malá dívenka se vlekla po rozbombardované silnici kolem opuštěných domů a opatrně obcházela trosky. Byla vyhublá jako tyčka a k úzké hrudi tiskla bochníček černého chleba.
Už se stmívalo a dívenka chtěla být doma dřív, než padne noc a z domů vylezou potkani. Zkroucené pouliční lampy už mnoho týdnů nesvítily. Zastavila se. Z postranní ulice se ozývalo tiché, pravidelné ťukání. Dívenka vylekaně otočila hlavu.
Spatřila jakéhosi muže v dlouhém vojenském kabátě a s bílou holí, který se pomalu šoural k ní. Ustoupila a pod nohama jí zašramotil kamínek. Muž se zastavil, pozvedl svou bledou tvář. Oči měl zakryté skly černých brýlí.
"Je tam někdo?" zeptal se.
Dívence vyschlo v ústech. Olízla si rty a pípla :
"Ano pane."
Muž se unaveně usmál.
"Mladá dáma. Jak se jmenuješ?"
"Gerda, pane."
"Gerda - hezké jméno. Gerdo, nechtěla bys udělat něco pro svou vlast? Něco, co by nám pomohlo vyhrát válku a zastavilo by ty bomby, které padají každou noc?"
Gerda postoupila o krok blíž.
"Ano pane!"
"Jsi opravdová Němka?"
"Pak ti teda můžu svěřit své tajmství." pravil muž. "Mám velmi důležitou zprávu. Musí být doručena hned. Ale já jsem slepý a slabý. Potřebuju někoho, kdo má mladé nohy a umí běžet jako vítr. Víš kde je Lindenstrasse?"
"Ano pane"
"V čísle 27 je obuvnická dílna. Najdeš tam jednoho starého ševce. Pověz mu že tě posílá Hans," řekl voják. Sáhl do kapsy dlouhého šedého kabátu a vytáhl zmačkanou obálku. "Tohle mu předej. Ale pamatuj si, do té obálky se nesmíš kouknout."
"Ne pane."
"Hodné děvče. Nikde se nezastavuj, s nikým o tom nemluv, nikomu nevěř. A teď běž, už je skoro tma!"
Gerda si vzala obálku, otočila se a utíkala opuštěnou ulicí kolem vybombardované školy a potom parkem po trávníku mezi polámanými stromy. Trávník ten den připomínal spíš bláto a boty se jí při běhu klouzaly. Na opračné straně byla policejní stanice. Nějaký policista Gerdu překvapeně sledoval z okna, které se chystal právě zatemnit.
"Už je skoro tma," říkala si Gerda. Musím doručit ten dopis a dostat se domů, než bude tma." Potom se najednou zastavila, tak prudce, až se jí noha smýkla na rozbitém chodníku. Pak se obrátila a šla na policejní stanici. Za pultem seděl starý unavený muž se zarudlýma očima.
"Můžu ti pomoct?" zeptal se.
Jeho hustý šedý knír se divoce naježil, ale hlas měl docela milý.
Gerda mu pověděla, co se jí přihodilo.
"Aha." přikývl policista "To zní podezřele."
"Taky mě to napadlo!" vyhrkla gerda. "Uvědomila jsem si to, když jsem běžela parkem! Jak mohl vědět, že se stmívá, když je slepý?"
Policista si přehodil přes ramena plášť. "Jdi domů, vezmu tu zprávu do čísla 27 sám." řekl.
Později večer, když už Gerda ležela pod tenkou dekou a poslouchala vzdálené dunění bomb, kdosi zaklepal na dveře jejich bytu. Za okamžik matka přivedla do pokoje policistu a Gerda se zatajeným dechem poslouchala jeho vyprávění.
"Na Lindenstrasse 27 je opravdu obuvnická dílna, která patří jednomu starci a jeho ženě. Když jsem k nim přišel, oba vypadali dost nervózně. Ve všech obuvnických dílnách to kysele páchne starou kůží, ale v téhle to bylo mnohem horší. Stařec se na něco vymluvil a odešel dozadu. Zaslechl jsem tiché bouchnutí zadních dveří a zjistil jsem, že mi upláchl. Tak jsem se důkladně potozhlédl po dílně a potom jsem se podíval do sklepa."
"Co jste tam našel?" zašeptala Gerda a sevřela v prstech cíp deky.
"Nic hroznějšího jsem za celou tuhle strašnou válku neviděl." odpověděl policista. "Byla tam těla. Mrtvá těla. Většina z nich rozporcovaná a zabalená jako maso na prodej pro hladové zákazníky."
Gerdina matka těžce polkla. "Už jsem slyšela o tom, že někteří jedí lidské maso."
Ale Gerda se chtěla zeptat ještě na jednu věc ! "Co bylo v tom dopise?"
Policista jí podal list papíru. Rozbalila ho a četla:
____________________________________
Jacobe,
tohle je poslední kus, který
ti dnes posílám.
Tvůj přítel Hans
____________________________________
Gerdě se zatočila hlava. "Měla jsem . . ."
Policista přikývl. "Měla jsi být další."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama